SprávnÄ› se hádat je doslova vÄ›da. Pořádají se na to Å¡kolení i píší knihy. Argumentovat se má vÄ›cnÄ›, asertivnÄ› a logicky. Víme, že to lze nÄ›kdy těžko, když vás druhá strana rozzuří do ruda, ale zkuste jednoduchý trik: nádech, výdech, zavřít oÄi a pak se vrátit k jádru problému.

Nyní se spoleÄnÄ› podíváme na to, co konflikty zhorÅ¡uje. Až příštÄ› k nÄ›jaké hádce dojde, vzpomeňte si na to. 

1) křik a zvyšování hlasu

BÄ›hem hádky zkuste nezvyÅ¡ovat hlas. Zvýšeným hlasem vyjadÅ™ujete moc a pÅ™evahu a o to v konstruktivním dialogu pÅ™eci nejde. Chcete se dobrat nÄ›jakého Å™eÅ¡ení a ne druhého ukÅ™iÄet a pÅ™eválcovat zvýšeným hlasem.

2) provokativní mlÄení

Ostentativní mlÄení jeÅ¡tÄ› nikdy nic nevyÅ™eÅ¡ilo, ba naopak. Ve vzduchu visí dusno, které je potÅ™eba Å™eÅ¡it. IdeálnÄ› vÅ¡e si v klidu vyříkat.

3) házení špíny z minulosti

Vždy řešte jen jeden konkrétní a aktuální konflikt. Vytahování minulosti se nehodí, je to jako kudla do zad nebo nelítostná podpásovka. 

4) vÄ›ta „už se uklidni“

Oba jste bÄ›hem hádky v urÄité míře stresu a vÄ›ty typu „uklidni se“ druhého jeÅ¡tÄ› více naÅ¡tve. Touto vÄ›tou tedy dosáhnete spíše opaÄného efektu. A to opravdu nepotÅ™ebujete. Neříkejte druhému, jak se má cítit. Spíše se zaměřte na sebe a své pocity: „uklidním se a pak ti povím, co mÄ› tolik naÅ¡tvalo“.

5) nadávání

Tak toto už je opravdu za hranou a hodí se leda tak pro pubertální výrostky. Ne pro dospÄ›lé, rozumné osoby. BÄ›hem konfliktu si nenadávejte. Vždy si k sobÄ› zachovejte úctu a respekt i když Å™ešíte ty nejnároÄnÄ›jší témata.

6) útok na citlivá místa

Je možné, že vy i druhá strana znáte navzájem ta nejslabší a nejcitlivější místa. A právě z toho důvodu na ně nemiřte.

7) omluva, která není míněna upřímně

Vyvarujte se uÅ¡tÄ›paÄného „promiň“. Omluvu byste mÄ›li myslet vždy upřímnÄ›. Pokud to tak necítíte, radÄ›ji to neříkejte. Druhá strana by to nejspíš i poznala a byli byste opÄ›t na zaÄátku konfliktu.